Na jógu? Na tu já jsem moc “ztuhlej”!

Nezřídka se při rozhovoru o józe s “nejogíny” a po následném pozvání na lekci setkávám s představami, že člověk snad musí být mladá štíhlá a vysportovaná gymnastka s velkou fyzickou flexibilitou a klidnou myslí, aby byl vhodný adept pro tohle “těžko dostupné” cvičení. A přitom je to právě naopak! Zapomíná se na to, že jóga není jen o protahování a posilování těla.

Fyzické cvičení je jen jednou tváří jógy – jóga jako systém je blahodárná pro každého

Opravdu pro každého! Pro mladé, staré, tenké, krátké i zkrácené, i ty s těkavou myslí. Je třeba si nejdříve ujasnit, co je vlastně jóga. A co se myslí tím, když se řekne “jóga mimo podložku”? Indický mudrc Pataňdžali před několika tisíci lety ve spisu Jógasutry hovořil o tzv. Ashtanga józe (= jóga sestávající z 8 stupňů, částí, větví). Právě postupným a trpělivým zvládáním jednotlivých schůdků stoupáme k cíli, k osvícení, k samádhí nebo přinejmenším k vnitřní harmonii a spokojenosti. Je to cesta pro opravdové jógové fajnšmekry, cesta seberozvoje. Nemusíme se do toho pustit hned na 100%. Co ale můžeme, je pozvat tahle doporučení do našeho života a postupně na nich pracovat. Řadou z nich už beztak žijeme.

Jama – pravidla vnější disciplíny

• ahimsa – nenásilí vůči sobě i okolí (proto je řada jogínů vegetariány)
• satja – upřímnost
• asteja – nekradení, nepřivlastňování
• brahmačarija – zdrženlivost k požitkům, správné využití energie
• aparigraha – nehromadění, neulpívání, nebýt chamtivý, závistivý

Nijama – pravidla vnitřní disciplíny

• sauča – čistota mentální, fyzická i emocionální
• santoša – vnitřní spokojenost
• tapas – disciplína i odříkání
• svádhjája – učení, poznání (původně studium posvátných písem), i sebepoznání
• Išvara pranidhana – poddání se vyšší síle nebo také pozornost k Bohu

Asana – pozice těla (v současné době na Západě nejznámější část jógy)

Pranajáma – práce s energií (prána je životní energie)

• nejčastěji se setkáme s technikami práce s dechem, kdy se učíme dech kontrolovat, prodlužovat a zkvalitňovat

Pratjahára – stažení smyslů, zaměření pozornosti dovnitř

Dhárana – soustředěnost, uklidnění mysli

• díky pratjaháře nás připravuje na další stupeň

Dhjána – meditace

Samádhí – probuzení, sjednocení se, ponoření se do sebe, také známo jako osvícení

Jóga každý den i mimo podložku

S tohoto výčtu je jasné, že si každý v józe může skutečně najít to své, to co právě teď potřebuje. Jak vidíte, zdaleka to není jen o fyzickém cvičení. To je až na třetím místě! Pořadí jednotlivých stupňů není náhodné a má svoji logiku. Každý stupeň nás připravuje na ten následující.

Není tedy třeba se stavět na hlavu. Jógu můžeme praktikovat každý den. Během různých situací si můžeme vzpomenout na nenásilí, disciplínu, neulpívání, vnitřní spokojenost a vděčnost. Pokud se zrovna necítíme na fyzické cvičení a nechce se nám jít na lekci, můžeme si doma věnovat pár minut relaxace v šavásáně (pozici mrtvoly) nebo zkříženém sedu a zaměřit pozornost na dech – pranajámu. Prokážeme si tak velkou službu tím, že se na chvíli zastavíme, zklidníme a odpočineme si. To vše je jóga.

I já jsem si kdysi myslela, že jóga není pro mě

Když jsem se s jógou na základní škole seznamovala, měla jsem pocit, že to není pro mě. Byla to klidná lekce s pomalými přechody mezi pozicemi ve skupině dospělých žen. Ve skutečnosti mi tehdy nesedělo tempo ani styl vedení lekce. Neuměla jsem v tu chvíli jógu ocenit. Přitom jsem se nemusela nechat odradit a měla zkusit jinou lekci. Kdybych v té době narazila na lekci, která by byla vhodná pro čtrnáctiletou holku, v partě vrstevníků, nejspíš by můj dojem byl jiný. V různých životních obdobích nám může vyhovovat jiný styl nebo stupeň jógy. Pokud se rozhoupeme k tomu, abychom s praxí začali, nenechme se odradit prvními dojmy, které hned nemusí být pozitivní. Můžeme se cítit na jógu moc ztuhlí, moc těžkopádní, moc neklidní, moc pomalí, moc cokoliv, co náš mozek dokáže vymyslet. Přitom to jen může být nevhodná lekce. I na lektorovi hodně záleží. Buďme vybíraví a chtějme pro sebe hledat to nejlepší, co nám praxe může dát.

Dnes už existuje i jóga pro náctileté, což vidím jako skvělý počin. Můžeme si vybírat z lekcí zaměřených na seniory, děti, těhotné a po porodu, lekce terapeutické,… A to nemluvím o celé řadě jógových stylů – Hatha, Jemná, Jin, Jang, Vinyasa, Iyengar, Ashtanga, Hormonální, Power a řada dalších.

Zároveň je fajn se na chvilku zastavit a zamyslet se nad tím, co od jógové praxe očekáváte právě teď. Může se to v různých životních obdobích měnit. Poraďte se s vaším lektorem nebo v jógovém studiu, co by pro vás bylo nejvhodnější a ověřujte si to na lekcích. Nenechte se odradit hned na začátku. Každý den jsou naše tělo i psychika v trochu jiném rozpoložení, a co nám nesedí dnes, může být skvělé za týden, až budeme více odpočatí.

Zkušeností, flexibility, mládí netřeba

Jógu skutečně můžeme chápat jako léčivý balzám pro naše tělo i duši. Můžeme začít v jakémkoliv věku. Pokud se pro jógovou praxi rozhodneme a věnujeme si jako dárek trpělivost, brzy se i u začátečníka dostaví odměna v podobě ohebnějšího, silnějšího těla a zdravých pohybovýchi vzorců, se kterými přichází i větší flexibilita mysli a spokojenost.

Na začátku je důležité si především zvolit vhodný typ praxe s ohledem na vaše aktuální možnosti a zdravotní stav. Pokud máte zdravotní problémy, poraďte se svým lékařem nebo lektorem. Vždy je lepší lektora o potížích informovat, abyste si při lekci ještě více neublížili. V každém případě vždy naslouchejte svému tělu a zvláště na začátku nepřekračujte jeho hranice. Jóga je skvělá ale při špatné praxi si můžeme i ublížit. Když si vždy vzpomeneme na ahimsu (nenásilí), budeme se i tak ve své praxi posouvat ale s respektem k našemu tělu a jeho aktuálním možnostem. Není kam spěchat, je to cesta, po které můžeme kráčet celý život.